Historie SDH v ČR a na Blatensku

Boj člověka proti požárům zahrnuje celé lidské dějiny. Přesněji, snahu o zvládnutí ohně. Protože oheň má ve vývoji společnosti velký význam a stal se jedním z civilizačních prvků. O začátcích bojů s ohněm se dočítáme v 10. století př. Kr., kdy stavitel Vitrius, žijící za Caesara a Augusta, popisuje, že již před 200 lety př. Kr. učený Ktesibius z Alexandrie zhotovil hasičské čerpadlo. Poté byl jen krůček k vynálezu stříkačky, které byly používány v Egyptě, Římě a Římany obsazeném území – v podstatě s různými vylepšeními se používaly až do 18. století. 

Velké požáry vesměs dřevěných domů středověkých měst vedly k tomu, že panovníci či představitelé měst vydávali směrnice, jak požárům zabraňovat a jak je hasit. Obdobně pak tomu bylo v následujících stoletích na feudálních panstvích. Požární instrukce byly v podstatě stejné, jen podrobnější. Snahy Marie Terezie vytvořit pevný, centralizovaně řízený stát našly odezvu i v požární ochraně, když v roce 1751 vydala "Řád k hašení ohně pro města zemská, městečka a dědiny markrabství moravského", v roce 1775 pro pražská města a pro venkov, pro slezské vévodství o rok později. Třicet let poté pak její syn Josef II. vydal opět požární řády s platností pro naše země, kde byly uvedeny povinnosti i pro obyvatele.

Nařízení přibývalo, ale požárů neubývalo – ruční stříkačky nevyžadovaly tolik odborné obsluhy ani po roce 1610, kdy Holanďan Van Den Heiden přišel s vynálezem hadice.

Hadicemi byly vybaveny ruční stříkačky. Důležitou změnu přinesl až vynález parního stroje, který velmi ovlivnil rozvoj požární techniky – parní stříkačky byly výkonné a umožňovaly dopravit vodu na větší vzdálenosti. Byly ale hmotnější, drahé a vyžadovaly již odbornou obsluhu – šikovného strojníka. To vedlo k tomu, že ve velkých městech a továrnách byly ustavovány skupiny profesionálních pracovníků, které měly na starosti hašení požárů. Než ale byly tyto jednotky vyčleněny pouze k hašení požárů, uplynulo mnoho let.

Například v Praze, když byl ustaven v roce 1853 první placený hasičský sbor, museli jeho členové ještě několik let zároveň zametat ulice.

 

Cechy hrály rovněž důležitou roli – cechovní mistři museli pravidelně vysílat tovaryše do požárních záloh. Byly vyžadovány znalosti, připravenost a velmi dobrá fyzická úroveň zasahující skupiny.

 

Rozhodující opatření v rozvoji sborů dobrovolných hasičů bylo vydání "Řádu policie požárové" v 70. letech 19. století. Hlavní zásady tohoto řádu platily až do roku 1941.

 

V naší oblasti byl jako jeden z prvních sborů založen sbor hasičský v Kasejovicích, a to již v roce 1878. Je tedy jedním z nejstarších sborů na Blatensku. Ve stejné době byl založen hasičský sbor ve Spáleném Poříčí, v Březnici a v Blatné, v Rožmitále pod Třemšínem to bylo v  roce 1880, v Blovicích v roce 1882 a ve Lnářích v roce 1893. Následně docházelo k zakládání sborů také na vesnicích.Např. v Mladém Smolivci byl založen hasičský sbor 7. března 1895. Po svém vzniku byl tento Hasičský sbor zařazen do působnosti Hasičské župy Blatenské se sídlem ve Lnářích.

Kontakt

SDH Mladý Smolivec webmaster a kronikář – Zdeněk HŘEBEJK zhrebejk@email.cz